Mléko je stále perspektivní?
I přes razantní propad ceny mléka v minulém roce, Valašské ZOD, družstvo Zašová hospodařilo bez provozních úvěrů a se ziskem, i když nižším než v minulých letech. Pokles tržeb vykompenzovalo příjmy z jiných činností, částečně pomohly i zvýšené dotace. „Řídíme se heslem, že když se daří, tak se má spořit, ne hned všechno utratit,“ míní Jan Jadrníček, předseda představenstva tohoto podniku, který již potřetí zvítězil v soutěži Zemědělec roku ve Zlínském kraji. Předseda opět zdůraznil, že podnik by nebyl úspěšný bez dobrých pracovníků. Zuzana Fialová
Jadrníček poukázal na to, že mléko je stále perspektivní komodita. „V době, kdy cena činila 9,80 koruny za litr, dalo se něco uspořit,“ podotkl. I když propad tržeb za mléko Valašského ZOD mezi roky 2016 a 2015 podle něj činil 7,3 milionu korun, ve srovnání let 2016 a 2014 to bylo dokonce 15,5 milionu korun. Předseda však upozornil na to, že v roce 2014 byla cena mléka nadprůměrná. Za posledních deset let průměrná cena mléka představovala asi osm korun za litr. Podnikům, které se zabývají živočišnou výrobou, určitě pomohly vyšší podpory. „Byli jsme svědky toho, že když ministr Marian Jurečka konstatoval, že podniky s chovem skotu, které mají průměrné výsledky a lepší skončí v černých číslech, tak mnozí tomu nevěřili. Výsledek minulého roku však jeho slova potvrdil,“ řekl Jadrníček s tím, že si uvědomují, že zisk celého zemědělství je tvořen hlavně dotacemi. „Jako zemědělci se však snažíme zachytit nové trendy, Česká republika je v současnosti v užitkovosti dojnic na špici Evropy, ačkoliv před 15 lety jsme se krčili někde vzadu,“ připomněl.
Valašské ZOD, družstvo hospodaří v povodí rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm. Zabývá se jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou, přičemž osevní postupy jsou přizpůsobeny chovu skotu. „Tento podnik živí mléko a tomu jsme podřídili i rostlinnou výrobu,“ prohlásil Jadrníček. Tržby za mléko totiž představují až 70 procent celkových tržeb, zbytek tvoří ostatní činnosti. Družstvo již dlouhodobě drží stavy skotu na úrovni 1500 kusů skotu, z toho je 630 dojnic holštýnského plemene. Dosahuje plemenářské užitkovosti kolem 11 200 kilogramů mléka za laktaci. Mléko družstvo dodává do mlékárny Valašské Meziříčí, která patří mezi jedny z největších výrobců zakysaných výrobků. Dodávka mléka do mlékárny za minulý rok představovala více než 6,5 milionu litrů, což je zhruba 25 procent mléka, které mlékárna celkově odebírá. Vztahy s mlékárnou jsou podle Jadrníčka dlouhodobé a kvalitní. „Vloni při poklesu ceny mléka mlékárna reagovala s určitým zpožděním, což bylo dobře, a naše průměrná cena za minulý rok byla vyšší,“ sdělil. Když cena mléka v některých mlékárnách padala pod šest korun, tak vždy byly nad průměrem. Podle předsedy filosofie mlékárny je taková, že výkupní cena mléka nemá takové kolísání jako v průměru republiky, sinusoida je pozvolnější.
Přestože se družstvo také potýkalo s poklesem ceny mléka, v době, kdy se objevily evropské dotační programy na snižování produkce mléka, tuto cestu odmítlo. „Myslíme si, že správný směr vede přes ekonomickou intenzitu výroby. Není to honba za vysokou užitkovostí za každou cenu, ale hledání propojení,“ zdůraznil Jadrníček. „Chov se podniku daří v poslední době udržovat na takové úrovni, že může prodávat jalovice, vesměs do zahraničí. Nyní se jalovice vozí do Turecka, na Ukrajinu a do Polska,“ poznamenal Zdeněk Fabián, vedoucí živočišné výroby. Býčky prodávají ve stáří tří až čtyř týdnů svým obchodním partnerům a z 99 procent se vyvážejí za hranice, například do Španělska, Belgie a dalších zemí. Mírně, asi o 30 kusů na 230 kusů rozšířili i počty masného skotu plemen masný simental a charolais. Vysoké stavy skotu jsou podle předsedy představenstva družstva historicky dané a podnik je chce udržet i nadále.
Obavy z budoucí politiky
Podle předsedy zemědělství získalo poslední dva roky lepší podmínky pro svůj rozvoj. Avšak podle Jadrníčka, ačkoliv jsou zemědělci velmi přizpůsobiví, trochu se obávají doby po roce 2020, kdy by měla začít platit nová společná zemědělská politika. Dosavadní závěry vyjednávání o novém plánovacím období jsou pro Českou republiku velmi nepříjemné. „Opravdu se bojíme dvourychlostní Evropy v zemědělství, samozřejmě zastropování a podobně,“ vyjmenoval předseda. Podle něj v dnešní době jsou zemědělci, kterým dotace tvoří více než 80 procent příjmu. Naštěstí ve Valašském ZOD tvoří do dvaceti procent, dodal. Zašovští obhospodařují 1 550 hektarů zemědělské půdy, z toho je 826 hektarů orné půdy a 725 hektarů trvalých travních porostů, sdělil předseda představenstva. Osevní postup je značně přizpůsobený zaměření družstva na produkci mléka. Letos vzhledem k tlaku na cenu zemědělských pozemků se družstvo rozhodlo zvýšit pachtovné. „Trochu je nám líto, že se říká, že velké podniky nemají úctu k půdě, ale to není pravda. Existují jen dobří a špatní hospodáři,“ konstatoval. Vedoucí rostlinné výroby a mechanizace Josef Šustek řekl, že pečují o zvyšující se úrodnost půdy. Díky pravidelnému hnojení statkovými hnojivy dochází nejen ke zvýšení obsahu humusu v půdě, ale i její úrodnosti a ochraně před erozí. „Té se věnujeme i nákupem příslušné techniky, například podrýváku,“ sdělil s tím, že dávají rovněž důraz na sledování obsahu živin v půdě.
Ke zlepšení odolnosti půdy vůči erozi přispívá i osevní postup. Na orné půdě pěstují sedm plodin. Zhruba 260 hektarů zaujímá kukuřice, z toho 160 hektarů na siláž a 100 hektarů na vlhké kukuřičné zrno. Dalších 200 hektarů zaujímají intenzivní jetelotrávy pěstované z části na objemná krmiva a z části na výrobu jetelového semene. Dále pěstují na 180 hektarech obiloviny, na 120 hektarech řepku a na 60 hektarech trávy na semeno, kde rozšiřujeme portfolio jednotlivých druhů trav. „Jejich pěstování má v naší oblasti dlouholetou tradici, které se věnovali již naši předci“. Většinu travních semen dodávají do společnosti Rožnovská travní semena. „Z toho vyplývá, že jsme neměli problém splnit greening a nebude problém plnit ani případné zpřísnění podmínek v počtu pěstovaných plodin v následujících letech,“ poznamenal Šustek.
Součástí rozvoje jsou investice
Valašské ZOD hospodaří zhruba z 90 procent na pronajaté půdě a uvítalo by rozšíření vlastní držby. „Ceny půdy se v poslední době šplhají někdy až do nesmyslných částek,“ řekl. Na druhou stranu Valašsko je svým způsobem specifické, protože lidé tu nechtějí půdu prodávat, a to nejen nám, ale ani jiným zájemcům,“ prozradil Jadrníček. Nedílnou součástí rozvoje podniku jsou investice, ať již do staveb, technologií nebo techniky. Vloni družstvo investovalo zhruba 18 milionů korun. Z toho za pomoci dotace z Programu rozvoje venkova pořídili novou halu na skladování sena a slámy a dojírnu včetně chlazení a rekuperace mléka v hodnotě asi 15 milionů korun. Do budoucna počítají s vybudováním nové stáje.
U žádosti o dotace z Programu rozvoje venkova by se podle nás ještě více mělo bodově ohodnotit finanční zdraví podniku, podotkl předseda a poznamenal, že družstvo využívá v maximální možné míře nejen Program rozvoje venkova, ale i další podpůrné programy, a to i prostřednictvím ministerstva životního prostředí a Místní akční skupiny Rožnovsko, které je zakládajícím členem.
Výročí založení podniku
Letos uplyne 25 let od založení podniku. Za celou svoji historii pouze v prvním roce, kdy družstvo vzniklo, se dostalo do ztráty, jinak vždy vykazovalo zisk, na čemž se velkou měrou podíleli jeho zaměstnanci. „Hospodařili jsme s péčí řádného hospodáře. Kladli jsme důraz na intenzitu, a to i v době, kdy se zdálo, že utlumovat výrobu je trend,“ prohlásil Jadrníček. Podle něj si Zašovští zakládají na tom, že nedělají rychlé změny. „K úspěchu nám pomohla intenzita, snažíme se směřovat podnik tak, abychom dokázali přežít i roky, kdy budou nižší dotace,“ prohlásil s tím, že vítají vznik Strategie rezortu zemědělství s výhledem do roku 2030. „Přestože doba není jednoduchá, na budoucnost se díváme s mírným optimismem. Je tu mladý kolektiv a snažíme se, aby se všichni zaměstnanci podíleli na chodu podniku,“ podotkl. Právě těm chtějí představitelé podniku poděkovat. Většina z nich je místních, podnik má nízkou fluktuaci, čehož si váží. „Zaměstnanci, i když mnohdy dostávají finančně výhodnější nabídky, tak nám neodcházejí,“ podotkl. V družstvu pracuje asi 56 lidí, jejich průměrný věk je 44 let. V sektoru mechanizace to je dokonce 42 let, což podle předsedy představenstva není špatné, ale podnik musí přemýšlet do budoucna. Proto podporuje školství. Valašské ZOD, družstvo úzce spolupracuje se Střední školou zemědělskou a přírodovědnou Rožnov pod Radhoštěm, působí i jako její školní závod. Řadu jejích absolventů pak zaměstnává. Jadrníček připomněl, že škola před třemi lety otevřela učební obor a absolventi tohoto oboru mají velmi dobré uplatnění v zemědělské praxi. Podle představitelů družstva se vzájemná spolupráce se střední školou stále rozšiřuje. V současnosti se chystá společná akce místní agrární komory a touto školou, a to Ovčácký den. Uskuteční se 24. června v areálu školy. „Po různých letech určitého mírného pesimismu, si troufáme tvrdit, že zemědělství je velmi perspektivní obor a pracovat v něm se určitě vyplatí,“ prohlásil předseda představenstva Valašského ZOD Jan Jadrníček a doplnil, že družstvo je dlouhodobým účastníkem soutěže Zemědělec roku a přivítalo, že se v posledním ročníku kladl mnohem vyšší důraz na živočišnou výrobu. Partnerem ceny pro nejlepšího zemědělce ve Zlínském kraji byla a.s. Unimarco.
Klíčové informace: Valašské ZOD, družstvo Zašová obhospodařuje 1 550 hektarů zemědělské půdy. Osevní postup je značně přizpůsobený zaměření družstva na produkci mléka.